zesnulý příd. kniž. takový, kt. zesnul; zemřelý, mrtvý 1: pohřeb z-ého básníka zvěčnělého; přen. bás. z-é vísky (Čech); z-á kvítka (Něm.); — zpodst. zesnulý, -ého m. (zesnulá, -é ž.) kniž. zemřelý člověk; nebožtík 1, mrtvý (m.): pochovat z-ou; ust. náb. spoj. v Pánu z., z-á