zevnitř (*zvnitř Ner., Mach.) přísl. 1. z vnitřku něčeho: z. se ozýval hovor; nepřítel se snažil rozvrátit republiku z. 2. na vnitřní straně; uvnitř I 1, vevnitř I (op. zvenku, zvenčí): zeď byla obílena zvenčí i z.; zavřel se z. †3. zevně, zvenčí: okrášlila celé stavení, vnitř i z. (Něm.)