zhasnouti dok. (min. -sl, podst. -snutí) 1. k hasnouti; uhasnout: oheň v kamnech zhasl; zhasla mu cigareta; všechna světla v městě zhasnou; červánky zhasly; – kniž. sláva zhasne pomine; všechny naděje zhasly zmizely, pohasly; smích mu zhasl na rtech odumřel; je na zhasnutí na smrt nemocen; pod vozem zhasla Magdónova vdova (euf., Bezr.) zemřela; v hovor. spoj. tím to zhaslo skončilo, přestalo být aktuální; přestal jsem se tím zabývat; mysl. (o ulovené zvěři) dokonat 2. (~; co) způsobit, aby něco přestalo hořet, svítit ap.: zhasni, je už pozdě!; z. plyn, světlo, lampu zhasit; elektr. z. oblouk, výboj přerušit; ned. zhasínati