zhloupnouti (zast. a nář. zhlupnouti Sokol) dok. (min. -pl, podst. -pnutí) 1. k hloupnouti 1: přemýšlím o tom až do zhloupnutí; (jeho obličej) všecek zhloupl překvapením (Šrám.) 2. řidč. (koho, co) učinit hloupým; ohloupit: to vy jste mě docela zhloupli (Říha); — ned. zhlupovati