zimomřivý (*zimomorný Č. lid) příd. trpící stálým pocitem chladu, choulostivý na zimu, chlad: z-í starci; z-á opička; přen. z-é slunce (M. Krat.) nehřející, chladné; z-á švestička (Bran.) živořící, slabá, ubohá; → přísl. zimomřivě: z. se ohřívat u kamen; přen. osiky se z. chvěly (Maj.) jako zimomřiví lidé; třeba slunce svítilo, bylo jaksi z. (Šrám.) chladno; → podst. zimomřivost, -i ž.; zimomřivec, -vce m. (*zimomřivka, -y ž., Lid. nov.) řidč. zimomřivý člověk (Herrm.)