zkažený příd. takový, kt. byl zkažen n. se zkazil, podlehl zkáze (zprav. mravní); pokažený: z-é jídlo; z-é velkoměsto; z-á mládež; z-í kněží; z. student zběhlý, nedokončivší studia; → přísl. *zkaženě: z. rafinovaný (Kar.); → podst. zkaženost, -i ž.: z. mravů; z. v církvi; — v. též zkaziti, z. se