zkoumati ned. 1. (co) podrobně, důkladně (zprav. vědecky) vyšetřovat, ověřovat, studovat; bádat 1 (o čem); (co; †po čem) zjišťovat, prověřovat vůbec: z. společenské jevy; metody exaktního zkoumání výzkumu; přírodovědec zkoumající vývoj biologických druhů; z. písmo rukopisu; z. složení půdy; z. půdu, přen. zjišťovat situaci, možnosti; z. veřejné mínění; z. jakost výrobku; z. teplotu, puls nemocného; z. účty, zápisy kontrolovat; nesmíte z., co se díti bude (Něm.); z. po příčinách (Prav.) pátrat 2. (co, koho) prohlížet: z. drahokam; chladně zkoumající pohled; desatery oči ji zkoumají (Ner.) 3. kniž. (co, *koho) přemýšlet 1, uvažovat 1 (o čem, kom): každé slovo váží, zkoumá (Třeb.); z. své vlohy (Podl.); z. svědomí (Suš.) zpytovat; z. sebe (Šmil.) 4. poněk. zast. vyptávat se, vyzvídat: "ale ve škole nebylas ---" zkoumal bratr (Jir.) 5. zast. ob. (koho, co) zkoušet 1: jeden druhého zkoumali; Balcar uměl víc (Jir.); zkoumal housle, jsou-li dobře naladěny (Jir.) ○ předp. do-, do- se, pro-, pře-, vy-, za-; → nás. k 1 zkoumávati ○ předp. pro-, pře-, vy-