zlatokop, -a (1. mn. -ové) (*zlatokopec, -pce Slád.) m. 1. kdo dobývá zlato: z. z Aljašky 2. expr., hanl. kořistník usilující rychle zbohatnout (zejm. v českém pohraničí v r. 1945): poválečný z.; noví z-ové v pohraničí; zlatokopecký, řidč. zlatokopský (Třeb.) příd.; podst. zlatokopectví, s.