zlodějna (2. mn. -jen), řidč. zlodějina (*zlodějovina Lid. nov., *zlodějčovina K. Čap.), -y ž. ob. expr. zlodějství: živit se z-ou; odsoudit, uvěznit někoho pro z-u; účastník z-y; – tolik peněz to stojí, to je z.!; nemáš fabriku, krám anebo jinou z-jnu (Zápot.); → expr. zdrob. -dějnička, -dějinka, -y ž.