zlolajný (†zlolejný Wint.) příd. kniž. 1. takový, kt. špatně o někom mluví; pomlouvačný, utrhačný: z-í lidé (K. J. Ben.); z-é jazyky (Weiss); z-é klepy (Vrchl.); z-á opozice (R. právo) 2. ničemný 1, zlořečený 2: ty z-á! volal otec (Ner.); napomenul ho, aby se neoháněl z-mi jmény (ďáblem) (Vanč.); → přísl. zlolajně: z. pomlouvat; → podst. zlolajnost, -i ž.