zlost, -i ž. (mn. 3. -em, 6. -ech, 7. -tmi) 1. prudké hněvivé vzrušení proti někomu, něčemu, prudká nelibost, rozhorlení, popuzení proti někomu; (prudký, velký) hněv 1, vztek 1: mít, pocítit, dostat z. na někoho; soptit zlostí nenávistí; udělat něco ve zlosti; dostat se do zlosti; pojala ho prudká z.; dělat něco někomu na z. navzdory; je to k zlosti, pro zlost; zatínat zlostí zuby; celý se zlostí třásl; zezelenal, zčervenal zlostí; byl zlostí celý bledý; pít na z. zapíjet ji; expr. vylít si na někom z.; člověk by zlostí pukl; přen. z. bouří (Vrchl.) †2. vlastnost toho, kdo (n. co) je zlý, zloba 1, špatnost 1: z. světa (Herb.); ty kusy papíru snesou, i co z. a závist rodívá (Tyl); nedbat na zlosť cesty (Wint.) †3. zlý čin, zlé jednání: tropit zlosti (Rais); setrvat v zlostech (Čel.); → expr. zdrob. k 1 zlostička, -y ž. řidč.