zmásti (*zmátnouti Branislav) dok. (1. j. -matu, zř. -mátnu, rozk. -mať, zř. -mátni, min. -mátl, trp. -maten, zast. -měten Kar.) 1. (koho, co, koho, co čím) k másti 1; splést 3, poplést 3, zmýlit, pomást 1: ta odpověď ho zmátla; z. pronásledovatele; z. stopu; nedal se z.; z. někoho poznámkou; dívka mu zmátla hlavu zbavila ho rozvahy; z. někomu rozum, mysl; z. někomu výpočet, úsudek 2. zmásti (si) (co) k másti (si) 2; splést si 5, poplést si 2: z. si směr, cestu; z. si deváté století s desátým zaměnit; zmatení jazyků; — zmásti se (*zmátnouti se Mach.) dok. 1. k másti se 1; splést se 3, poplést se 1: zmátly se mu pojmy, představy, myšlenky; zmátl se na rozumu 2. k másti se 2; splést se 2, poplést se 3, zmýlit se: zmátl se v násobilce, v recitaci, při odříkávání básně; z. se ve dveřích; v tomhle se zmatou — na mne si nepřijdou (Rais)