změřiti dok. (3. mn. -í) 1. (co, koho) k měřiti 1-5: z. objem těla; z. hloubku studně; z. výšku hory; z. pokoj na délku i na šířku; z. si teplotu; přen. expr. změřil ho holí (po zádech) uhodil; – expr. z. si někoho, něco očima, pohledem prohlédnout si; pohrdavě, přísně, nevraživě si někoho z. podívat se; změřilsi ho od hlavy k patě, od paty k hlavě podíval se pátravě; – kniž. třikrát změřil tu cestu přešel; křížem krážem změřil tábor (Vanč.) prošel; – kniž. z. výsledky své práce zhodnotit; z. vzájemně svou vyspělost; chtěl z. své síly zjistit, porovnat v něj. úkolu, v něj. střetnutí; – řidč. z. teorii s praxí srovnat; okolní lid se chystá z. se s panskými rotami (Třeb.) †2. (na koho) namířit 1: pistolí na něho změří (Hál.)