zmatek, -tku m. (6. mn. -tcích) 1. stav vzniklý porušením navyklého způsobu života, nenadálou událostí, náhlým vzruchem, neklidem ap.; chaos 2: z. v dopravě; poválečné zmatky; domě nastal, panoval z. rozruch, poplach, shon, poprask; způsobit, dovršit z.; vyvolat, šířit z.; pociťovat z. vzrušení, neklid 2. nedostatek pořádku, nelad v uspořádání něčeho; nepořádek 1: v knihovně má z.; z. v uspořádání látky, ve vypravování; myšlenkový, organizační z. 3. poněk. kniž. neuspořádaná směs něčeho; směs 1, směsice, změť: z. kořenů; z. citů (Maj.) 4. poněk. zast. omyl: zeměpisné zmatky (Zey.); poznat svůj z. (J. z Hv.) †5. zmar 1 (poněk. kniž.), zkáza 1: statek bude brzo na z. a na mizinu (Wint.)