zmatený (†změtený Wint., Staš. aj.) příd. 1. konaný ve zmatku; neuspořádaný, neorganizovaný, chaotický; naplněný zmatkem: z. útěk ztřeštěný; z-é hledání zbrklé; z. křik; mluvit z-é řeči konfúzní; z-é zprávy; – z. žák spletený, popletený; z. svět 2. vyjadřující zmatek; rozpačitý, bezradný 2: z. pohled, hlas; z-é kroky; → přísl. zmateně (†změteně Saudek): z. mluvit; z. utíkat; bylo jí z toho z. (Bass); – z. sklopila oči; z. hleděl před sebe; → podst. zmatenost (†změtenost Staš.), -i ž.: z. zprávy, boje; z. myšlenek; med. amence