zmeškati dok. 1. (co, koho; ~) pro zpoždění nestihnout, nechat si ujít, ujet: z. vlak, pěknou podívanou, průvod; z. přítele, pospíchali, aby nezmeškali nepřišli pozdě; obával se, že zmeškají opozdí se; ♦ ob. z. autobus propást příležitost, přijít s něčím pozdě 2. (co) způsobit si ztrátu, přijít o něco nevykonáním, nevyužitím něčeho včas; zameškat 1: z. pravou chvíli, příležitost, lhůtu; zast. zmeškal dostatečně opatřiti bránu vyšehradskou (Pal.) opomenul 3. (co) nechat neužitečně, bez využití proběhnout (čas); promeškat 2, zanedbat 1, zameškat 2: nic nezmešká, když zůstane neopomene; může si vybírat nevěstu, nemá zmeškáno; — *zmeškati se dok. zdržet se 3, opozdit se 1, omeškat se 2: zmeškal se jen o chvíli (Hál.); několik mužů zmeškalo se na břehu (Zey.)