zmlátiti dok. (3. mn. -í, rozk. -mlať, trp. -mlácen) 1. expr. (koho, 4. p.) k mlátit 4; zbít 1, ztlouci 1, zpráskat: z. někoho do krve, do modra; zmlátil psa klackem; zmlátím tě, že tě vlastní táta nepozná 2. řidč. ob. expr. (co) k mlátit 5; rozbít 1: našim škůdcům hlavy zmlátíš svým sochorem dubovým (Krásn.); (po bouři) ležely kousky ledu po zmlácených polích (Til.) potlučených †3. (co) k mlátiti 1, vymlátit 1: z. obilí (Tomek)