znásilniti dok. (3. mn. -í) 1. (koho, 4. p.; ~) násilím donutit (ženu) k souloži: přepadl dívku a znásilnil ji; pokus o znásilnění 2. kniž. (co) násilným způsobem, mocí změnit, potlačit: z. svůj vlastní charakter (Čap.-Ch.); z. fakta (Dyk); z. veřejné mínění; — ned. znásilňovati