zneuctíti dok. (3. mn. -í, rozk. -cti, -ctěte, min. -ctil, trp. -ctěn) zhanobit 1. (koho, co) ublížit někomu na cti, zbavit něco vážnosti, úcty: urážkami z. protivníka potupit, pohanit; z. něčí památku znesvětit, poskvrnit; zneuctěný chrám, hrob 2. (koho, 4. p.) zbavit počestnosti (ženu): potrestat za zneuctění dívky svedení, zprznění