znuděný příd. takový, kt. se znudil n. byl znuděn; unuděný: z-á kráska; – z. výraz tváře, tón řeči blazeovaný, přesycený, omrzelý; → přísl. znuděně: z. zívat; – z. unylý úsměv; → podst. znuděnost, -i ž.; — v. též znuditi, z. se