zodpovídati ned. i dok. 1. ned. k zodpověděti: kniž. z. dotazy posluchačů odpovídat na ně; z. došlou poštu (postupně) vyřizovat; – z. (si) své počínání; tohle si budeš z.; musíte si to z. před plénem; z. za provinění; – za to já nezodpovídám nejsem zodpovědný 2. dok. řidč. (co) (postupně) zodpovědět 1: (otázky,) které nám budoucnost beztoho zodpovídá (Hál.); — zodpovídati se ned. 1. k zodpověděti se: z. se ze svých chyb ospravedlňovat se; budeš se z. před soudem odpovídat se 2. nář. odpovídat 1: neuměl-li se z., byl zahanben (Č. lid)