zorati [s-o- i zo-] dok. (1. j. -ořu, -orám, rozk. -oř, -orej) (co) k orati 1, 2: z. pole, úhor; země zoraná pluhem; z. meze rozorat; přen. čelo vrásky zorají (Mach.) zbrázdí; – ob. (čast. zvorat) neměl zkušenosti, a tak to zoral zkazil; tys to zvoral!; — ned. zorávati