zostuditi [s-o- i zo-] dok. (3. mn. -í, trp. -zen, -děn) (koho, co) 1. způsobit někomu, něčemu ostudu; zhanobit, pomluvit 1, zdiskreditovat: z. někoho, něčí jméno před veřejností, v něčích očích znevážit, očernit; z. se navždy před národem zneuctít se; být zostuzen jako lhář a podvodník; zostuzená dcera (Baar) zneuctěná *2. expr. zohyzdit 1: ani hrozný klobouk nemůže ji z. (Čap.-Ch.); — *zostuditi se dok. stát se protivným, odporným: i ustavičné štěstí se nám zostudí (Koll.) zprotiví se, zoškliví se