zpětný příd. poněk. kniž. směřující nazpět, dozadu, týkající se směru zpět: z-é pohyby; z. let zpáteční; uchystat se na cestu z-ou (Rais, poněk. zast. a kniž.) zpáteční, návratnou; vyplatit částku se z-ou platností; z. vývoj směřující k uplynulému vývojovému období; z. tah (v komíně); tech. z. chod, běh stroje; z. zdvih (stroje, nástroje); z. ventil, klapka zabraňující proudění pracovní látky (vody, páry ap.) směrem zpět; z-á klávesa (psacího n. počítacího stroje) umožňující posunutí vozu o jednu mezeru zpět; motor. z-é zrcátko umožňující pohled dozadu; z. olej; z-é palivo vracející se zpět do oběhu; elektr. z-é vedení; z. proud protékající opačným směrem, než je žádoucí; hvězd. z. pohyb planet, oběžnic retrográdní; geol. z-á eroze (u řek se značným spádem) prohlubování údolí proti proudu; z-á metamorfóza retrográdní; vod. z. proud obrácený proti hlavnímu směru proudu; horn. z. náraz vznikající po výbuchu návratem stlačeného vzduchu do zředěného ovzduší; z-é dobývání postupující po ukončení přípravy zpět od porubní hranice, dobývání z pole; z-é nakládání prováděné při pohybu dobývacího stroje zpět; tech., voj. z. ráz (při výstřelu) náraz vzniklý pohybem zbraně nazpět; sport. skok střemhlav z. provedený zády k vodě s otočením napřed; odb. z-á vazba převedení části energie vystupujícího signálu zpět na vstup soustavy: kladná, záporná z-á vazba; (v televizi) z. běh paprsku (v obrazovce) návrat paprsku po ukončení řádky (obrazu) do výchozí polohy; bot. z-é křížení křížení křížence s jedním z jeho rodičů; jaz. z-é odvození kterým se k něj. slovu přitváří slovo zdánlivě základní (např. faja k fajka); z-é přejetí při kt. slovo přejaté kdysi ve změněné podobě a významu do cizího jazyka se z něho přejímá zpět do jazyka původního (např. píšťala — pistole); z-á spodoba při kt. se souhláska přizpůsobuje souhlásce následující, regresívní (např. shůry, sbírat); → přísl. zpětně: působit, projevovat se z., uvědomovat si něco z.; převod aktiv se děje z. k 1. lednu; → podst. zpětnost, -i ž.