způsobiti dok. (3. mn. -í) 1. (co komu; co) k působiti 1, 6: z. někomu radost udělat; z. zmatek vyvolat; z. obrat; z. smrt; škody způsobené ohněm, nevědomostí; způsobíte nám tím velké výdaje; z. si zranění neopatrností přivodit si; ♦ to způsobilo mnoho zlé krve nepřátelství, zloby; – kniž. a zast. z levého břehu až k pyramidám silnice způsobená (Ner.) udělaná, postavená; z. nové zákony (Tomek) vytvořit †2. (co) přizpůsobit: u Julie byla bledost k tomu způsobena, aby z ní působilo kouzlo velikých temných očí (Čech) ○ předp. při-, při- se, u-; — ned. způsobovati