zpovědník, -a m. (6. mn. -cích) (zpovědnice, -e ž. řidč. kniž.) zpovídající kněz: králův z.; vyznat se z-ovi z hříchů; přen. kniž. (knihkupec) z. všech spisovatelů (Ner.); Božena Němcová, z-ice ženských osudů (A. Nov.); → expr. zdrob. zpovědníček, -čka m. (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích)