zpráva, -y ž. 1. sdělení něj. skutečnosti ústně n. písemně, získaná informace o urč. události, novina I 1, zvěst 1 (kniž.): z. o důlním neštěstí oznámení; zprávy z bojiště; dobrá, špatná, senzační z.; ústní, písemná, telefonická, rozhlasová z.; telegrafická z. depeše, telegram; úřední z.; vysílat zprávy; z. šla od úst k ústům; z. o tom se rychle roznesla; šířit poplašné zprávy; nemám o něm už dlouho zprávy; ust. spoj. Jobova z. zlá, zdrcující 2. písemné sdělení, zprav. úřední, obsahující něj. hlášení, informaci ap.; písemnost obsahující toto sdělení: jednatelská z.; pokladní z.; z. o výsledcích šetření; z. revizní komise; podat zprávu nadřízeným orgánům, škol. školní z. (dř.) vysvědčení na někdejší obecné škole; voj. informační, klamná, průzkumová z.; odb. výroční z.; expr. zdrob. zprávička, -y ž.: nepatrná z.; nedal o sobě ani nejmenší z-y; rozl. od správa