zpracovati dok. 1. (co) prací upravit, vytvořit: uměle zpracovaná kovová mříž; z. těsto rukama vypracovat; zeměd., zahr. z. půdu obdělat; meziřádkové zpracování pletí a kypření; tech., hut. chemické zpracování povrchu kovů; mechanické zpracování opracování; tepelné zpracování materiálu (např. žíhání, kalení, popouštění); sport. z. míč (v míčových hrách) dobře převzít a přesně jím zahrát 2. (co) použít, využitkovat jako suroviny k výrobě: z. surovinu; z. řípu, brambory; z. ovoce na marmeládu, mošty ap.; z. hadry na papír 3. (co) použít něčeho jako podkladu pro své dílo, práci ap.: z. téma, motiv (literárně, hudebně); z. pohádku na balet; z. archívní materiál; tech. (v teorii informace) z. informace, data vytvořit ze souboru původních informací, dat další: stroj na zpracování informací 4. (koho, co) přivést k něj. názoru, myšlení: z. přítele pro svůj plán získat; z. veřejnost rozhlasovou propagandou ovlivnit 5. řidč. expr. (co) prací vysílit, vyčerpat; zedřít: zpracované ruce dělníkovy (Ner.) upracované; z. si ruce do mozolů (Mach.); — zpracovat se dok. řidč. expr. prací se vysílit, vyčerpat; zedřít se: utrmácím se, zpracuju se (Prav.); — ned. zpracovávati