zprzniti dok. (3. mn. -í) (co, koho) k przniti: poněk. zast. a kniž. z. chrám Hospodinův (Vrchl.) poskvrnit, zhanobit; zprznění mateřštiny (Lier) zkažení; mrtvoly, jež zprznil vrah (Heyd.) zneuctil; z. svůj vkus odrhovačkami (V. Mrš.); – poněk. zast. z. pannu zneuctít, znásilnit; zprznění krve (v nacistické terminologii) pohlavní styk s tzv. nižší rasou (židovskou ap.); práv. (dř.) zprznění pohlavní zneužití