zraněný příd. mající zranění; poraněný: z. chodec; z. kůň; z-á noha; přen. (zemětřesením) z-é domy (Včel.) pobořené; z-é iluse (Konr.); → přísl. zraněně řidč.: nemají mě rádi, myslí si z. a uraženě (K. Čap.); → podst. *zraněnost, -i ž.: cit životní z-i (Šal.); — v. též zraniti, z. se