zraniti dok. (3. mn. -í) (koho, co) způsobit někomu zranění; ranit 1, poranit: být zraněn granátem; medvěd zranil lovce; závodník byl těžce, smrtelně zraněn; z. si ruku; přen. lípa na smrt zraněná (Jir.) poškozená; jeho lhostejnost ji zranila; z. něčí hrdost, pýchu, ctižádost; les. zranění půdy porušení půdního pokryvu; — zraniti se dok. (~; oč) způsobit si, utrpět zranění; poranit se: těžce, lehce se z.; z. se o kámen, z. se pádem; — ned. zraňovati, z. se