zrcadliti ned. (3. mn. -í) 1. (~; co) zobrazovat (něj. předmět) odrazem paprsků; zobrazovat, obrážet jako v zrcadle: zrcadlící plocha zrcadel, výkladních skříní, jezera; rybník zrcadlil duby na hrázi 2. kniž. (co) zobrazovat, odrážet, obrazit, ukazovat: umění zrcadlí svou dobu; písmo zrcadlí schopnosti a sklony pisatele; (byt) zrcadlil prázdninový neklid (Til.) 3. řidč. kniž. (co) opatřovat, zdobit zrcadly: z. stěny; zrcadlené sloupy (restaurace) (Ner.); elektr. zrcadlená žárovka povlečená zrcadlovou vrstvou k směrování paprsků 4. obch. slang. (co) z. zboží rovnat zboží tak, aby nejlepší přišlo navrch; — zrcadliti se ned. 1. (v čem) obrážet se, zobrazovat se v zrcadle n. tak jako v zrcadle: egoista stále se zrcadlící v zrcadlech (Šal.); měsíc se zrcadlil v hladině řeky; v oknech se zrcadlily červánky 2. kniž. (v čem) zobrazovat se, odrážet se, obrážet se 1: v literatuře se zrcadlí soudobá společnost; v jejích očích se zrcadlil údiv; strach a naděje se na její tváři zrcadlily (Něm.) jevily, projevovaly 3. z. se, řidč. zrcadliti kniž. lesknout se (jako zrcadlo), blýskat se 2, blyštět se 1, zářit 2, 1: už se před ní zrcadlila hlaď rybníka (Deyl); na nebi zrcadlí hvězdy (Křička) ○ předp. za- se; → nás. zrcadlívati, zrcadlívati se