ztráceti (3. mn. -ejí) (†ztracovati Pal.) ned. k ztratiti 1-7: z. z děravé kapsy drobné peníze; – z. směr plavby; z. letadlo z dohledu; – z. průběhem let své přátele pozbývat; z. dobré spolupracovníky; z. stářím zrak; z. zuby; z. klid, odvahu, trpělivost; z. zájem o práci, život pro ni ztrácí smysl; z. smysl pro humor; z. pozvolna jmění; z. půdu pod nohama, zprav. přen. pozbývat pocitu jistoty; zlato ztrácí lesk; z. mnoho u svých přátel klesat v úctě u nich; z. na váze hubnout; ♦ z. nervy neovládat se, být nervózní; – z. čas promarňovat; – hovor. ust. spoj. škoda z. slova je zbytečné o tom hovořit; – z. tisíce na zboží prodělávat; – z. jeden zápas za druhým prohrávat; sport. z. míč; ztráceti se ned. k ztratiti se 1-5: brejle se mu ztrácely; – ztrácí se jim stavební materiál; – postavy se ve tmě ztrácely přestávaly být viditelné; stezka se ztrácí v lese mizí; sníh se na jaře ztrácí taje, mizí; úsměv se mu ztrácel z tváře; přen. kniž. ztrácí se ve svých úvahách příliš se do nich zahloubává na újmu jejich souvislosti; – ob. expr. lidé se zvolna ze schůze ztrácejí vytrácejí se, odcházejí; – řidč. poněk. zast. nemocný se den ode dne ztrácí slábne, schází; ztrácel se ve tváři (Baar) hubl ○ předp. po-, po- se, roz-, roz- se; → nás. ztrácívati, ztrácívati se