ztroskotati, poněk. zast. ztroskotati se dok. 1. (o lodi) nárazem ap. utrpět nehodu, přijít ke zkáze; (o lidech) prožít takovou nehodu lodi: parník ztroskotal a potopil se; poněk. zast. loď ztroskotala se o skály (Zey.) rozbila se; – plavci ztroskotali na pobřežních útesech 2. kniž. (~; na čem; oč) k troskotati 2: z. finančně; ztroskotání plánů; poněk. zast. kolik umělců ztroskotalo se (Šal.); – veškeré úsilí ztroskotalo na jeho tvrdohlavosti; pokus ztroskotal o administrativní řízení rozbil se, nezdařil se; poněk. zast. naděje se mu ztroskotala (Něm.) zmařila se 3. jen ztroskotati zast. (co) k troskotati 1, obrátit v trosky, rozmetat 1, rozbořit: chtěl z. stará města (R. Svob.); z. hradby (Krásn.); přen. kniž. zničit, zmařit: pravá vášeň všecko ztroskotá (Šmil.)