zuřivý příd. k zuřiti 1. pominutý smysly, nezkrotně zlý, vzteklý 2, zběsilý 1; mající, projevující takové rysy: z-í pacienti; z. kanec, býk rozzuřený; být z. od přirozenosti; přen. mužstvo z-é neúspěchy; – mít z-é oči, z. pohled 2. expr. nadmíru intenzívní; prudký 2, divoký 3, šílený 2: z. vítr; z-é plameny; z. odpor, boj; z-é pronásledování, zbrojení; z-á touha, bolest veliká; z. hlad, z-á láska, nenávist 3. expr. velmi horlivý; vášnivý: z. čtenář, turista, socialista; z. reportér (pův. o Egonu Ervínu Kischovi); → přísl. zuřivě: počínat si z.; z. kousající šelmy; – expr. vítr se zvedl z.; – expr. z. rád čte; z. se debatovalo; → podst. zuřivost, -i ž.: záchvat z-i; zmocnila se ho z. vztek; – expr. z. boje, náletů; vítr burácel se z-í; – expr. pracovat se z-í