zušlechtiti dok. (3. mn. -í) (koho, co) učinit ušlechtilým, ušlechtilejším: bolest ji zušlechtila; z. mravy mládeže zlepšit; z. divokou povahu; – z. zahradu; z. jazyk vytříbit, zdokonalit; – zeměd., zahr. z. odrůdy květáku, cukrovky ap. vyšlechtit; (v chovatelství) zlepšit vlastnosti zvířat vhodnou metodou plemenitby; odb. zlepšit vlastnosti, vzhled ap. materiálu n. výrobků, upravit: hut. z. ocel, rudu; horn. zušlechtěné palivo; pap. z. papír, buničinu; sklář. z. sklo; zušlechtěné svítidlové sklo; text. z. tkaninu (bílením, barvením ap.); stav. zušlechtěná omítka šlechtěná; — zušlechtiti se dok. řidč. stát se ušlechtilým (ve význ. 1, 2), ušlechtilejším: děti se zušlechtily (Zey.); – jazyk se zušlechtil vytříbil se; ---ned. zušlechťovati, z. se