zubatý příd. 1. mající četné, nápadné zuby (ve význ. 1): z-í dravci; z. chlapík; expr. z-á paní (Svob.) smrt; přen. z. úsměv (Poláč.); smích (Drda) na plná ústa, při kt. je vidět zuby; z-á nenávist (Svob.) útočná 2. opatřený zuby (ve význ. 2, 4): z. klíč; z-á pila; z-é kolo ozubené 3. mající poškozené ostří ve tvaru zubů: z. meč; z-á šavle; obl. ust. spoj. z-é sluníčko (Herb. aj.) kt. nehřeje 4. zubovitý 1, křivolaký: z-é cimbuří; z-á zeď; z. štít stavení; z-á čára; z. hřeben lesů; z. blesk (Ner.) klikatý; bot. z. list s mělkými zářezy; pryskyřník z.; zeměd. z. klas nepravidelný, neobsahující všechna zrna; → přísl. k 1, 4 zubatě: z. se usmát (Neužil); – z. zastřižené vlasy; → podst. k 4 zubatost, -i ž.: zeměd. z. klasů, obilí