zvítěziti dok. (3. mn. -í) (nad kým, čím; v čem; ~) k vítěziti: z. nad nepřítelem porazit ho; z. nad přesilou; z. v zápase vyhrát; z. v soutěži, ve sportovním utkání; v soutěži zvítězil návrh architekta X; mír a spravedlnost nakonec zvítězí; ze dvou nápadníků zvítězil mladší dosáhl úspěchu; sport. publ. z. (při běhu) zcela nepatrným rozdílem; – matka v ní zvítězila nad umělkyní; rozvaha zvítězila nad prchlivostí ovládla, překonala ji