zvýšený příd. 1. uvedený do vyšší polohy, mající vyšší polohu; vyvýšený 1, vyšší: z-é místo; z-é pódium; z-é přízemí; z-é nástupiště; z. pás u sukně 2. (o tónu, hlase ap.) slyšitelnější, hlasitější, vyšší: mluvit z-m hlasem; hud. z. tón o předepsaný interval vyšší než tón původní 3. vyšší než normální; zvětšený: z-é pracovní tempo, úsilí intenzívnější; z. pracovní úvazek, doba z-ého nebezpečí; z. stav vody; starosti doléhaly na něj z-ou měrou; med. z-á teplota; z. krevní tlak hypertonie, hypertenze †4. význačný 1, významný 1: hosté z-ější (Wint.); → přísl. k 3, 2 zvýšeně: z. citlivý; – promluvit z. zvýšeným hlasem; → podst. zvýšenost, -i ž.; — v. též zvýšiti, z. se