zvelebiti dok. (3. mn. -í) 1. (co) přivést k rozkvětu, na vyšší úroveň, k větší dokonalosti; zdokonalit: z. zahrady, statek, obec; z. průmysl, školství zlepšit, povznést; iron. ti nám to tady ale zvelebili! zřídili; expr. dal jsem si z. vlasy upravit 2. zast. (koho, co) oslavit 2; poněk. zast. expr. pochválit 1, vychválit: král byl by zveleben (Pal.); nikdo nezvelebil jejich jména (Jir.); – z. (divadelní kus) do nebe (Šlej.); — zvelebit se dok. obl. mor. zotavit se 1, sebrat se 3 (Herb.); ned. zvelebovati