zvukomalba, -y ž. (2. mn. -leb) liter. využití zvukové stránky slova pro vystižení zvukové kvality zobrazovaného jevu; onomatopoie; hud. napodobení zvuků n. pohybů hud. prostředky; zvukomalebný příd.: z-é prostředky; z. efekt; jaz. z-é slovo onomatopoické, onomatopoion; → přísl. zvukomalebně: z. znějící verš; → podst. zvukomalebnost, -i ž.