pozornost, -i ž. 1. uvědomělé soustředění duševní činnosti na něco: s p-í něco vyslechnout, přečíst; upřít p. na něco; zbystřit p.; s napjatou p-í; odvést něčí p. od něčeho; obrátit něčí p. na něco, jinam; psych. p. bezděčná, úmyslná 2. zvýšený zájem vyvolaný někým, něčím nápadným: věnovat p. novým návrhům; stát se středem p-i; něco si zaslouží p. (kniž. p-i); budit (živou) p.; strhovat k sobě p. *3. opatrnost 1, ostražitost, bedlivost: bdělá p. (Vrchl.) 4. všímavost, péče, úslužnost, ochota, dvornost, šetrnost, ohleduplnost ap., jíž se projevuje zájem o někoho: projevovat někomu p.; s vybranou p-í přijmout; hostitel byl p. sama 5. darovaná věc n. prokázaná úsluha jako projev zájmu o někoho: poslat někomu malou p.; hostitelka nám prokazovala milé p-i; → expr. zdrob. k 5 *pozornůstka, -y ž. (Šim.)