pro- I, prů- předp. jmenná 1. prů-, pro- (u podst. jmen dějového významu) vyjadřuje a) (nejč. v podobě prů-) postup n. proniknutí děje naskrz něčím (obdobně jako slovesná předp. pro- I 1): průnik; průřez, průřezový; průstřel; průpis; průsek; průlom, prolom; průrva, prorva; průklep, proklep; propad; b) (nejč. v podobě prů-) postup n. proniknutí děje otvorem skrz překážku (obdobně jako slovesná předp. pro- I 2): průlet, prolet; průtok, průtokový; průsmyk; průjezd, projezd; průchod, průchodní, průchodný, průchodový; c) (v podobě prů-) důkladnou činnost (obdobně jako slovesná předp. pro- I 4): průzkum; — u příd. jmen na -lý, řidč. na -ný, -tý má předp. pro- týž význam jako u příslušných sloves 2. pro- (v přísl. spřežkách) vyjadřuje časové vymezení (jako předložka pro 5): provždy, prozatím, propodruhé (ps. též pro podruhé)