stovka, -y ž. (2. mn. -vek) 1. číslice 100; zprav. ob. to, co je jí označeno: římská, arabská s.; – bydlí ve stovce v pokoji číslo 100 2. (nář. stouka Jir., K. Čap., stotka Baar, Svět., stojka Rais, Herrm., stuvka Mart.) bankovka platící sto jednotek měny: zaplatil stovkou 3. skupina o stu jednotek: s. kilometrů; předměty vyráběné po stovkách; dožít se stovky stáří sta let 4. dopr. slang. rychlost sta kilometrů za hodinu: jede stovkou 5. sport. slang. běh n. plavání na sto metrů; → expr. zdrob. stovečka, řidč. stovička, -y ž.